322. den - ST

Tož dneska to bylo náročné. Mám pocit, že náročnost dnů se zvýšila s potvrzením tatínkovi cesty do Indie. Děti byly večer v posteli už ve čtvrt na osm, jenže kolem třičtvrtě se ozvaly, že chtějí "kakat". A na nočníku jsme strávili dvě hodiny. Ondrášek se vyčůral rychle, ale Markétka, ač jsem ji prolévala čajem, džusem i mlékem a bříško měla zjevně plné, tak to pořád nemohla pustit. Nakonec to po dvou hodinác vyhrkla, jako když to celou dobu zadržovala, protože nemohla. Tam je fakt nějaký psychický blok. Budeme muset na tom zapracovat.

Znáte tu písničku o malém bobrovi, který se chystá do postele?? "vyčistí si pravý zub, levý zub ..."

"a už spinká jako dub" ... jen u nás se nakonec šlo spát až v půl desáte :o/