ÚT - Dobyli jsme hřiště

Včera jsem vystrnadila děti z ložnice. Od půlnoci do jedné jsem se bavila tím, že jsem Ondru stále vracela do postýlky. Byl neúnavný a já byla už skoro na dně. Jenže šlo o moji svobodu, tož jsem se překonala a vyhrála. Moc jsem toho nenaspala, bo mne taky chytla rýma. Tak už ji máme všichni tři, jenže prckové vypadají v pohodě. Ráno trochu pršelo, tak jsme narazili kapuce a stejně šli pěšky. Jen těsně před jeslemi se Markétka natáhla, v podstatě se jen letmo kolínky dotkla zablácené země. Do jeslí jsme přišli jak vepříci. A na cestě do práce mne v autobuse zaujala reklama "Clementine, Celine - můžu se oženit s oběma?" s webovkou a telefonním číslem, kde mu to vysvětlí. Já ze začátku absolutně nechápala a pak mi to došlo - země plná imigrantů ;-)
Na cestě z jeslí jsme zdrbli s Bětkou, pak ještě potkali Milenu. Zatímco s Bětkou jsme kecali za chůze, s Milenou jsem se zastavila a dítka začala běhat kolem nás. Pak se Ondra natáhnul (nechtíc) a Markétka si myslela, že je to hra a tak s sebou plácla vedle něj. Moc je to bavilo, tak jsem se s Milenou rozloučila  a raději šla s dětmi domů. Jenže děťátka byla dnes rozverná a tak si to proti mé vůli zabočila na hřiště.  Hřiště bylo dokonale promáčené, venku už tma a každé děcko samozřejmě na jiném konci - zábava pro matku. Doma jsme dali rychlou večeři a ještě se spolu podívali na to hravé učení (díky AndyPan). No a teď čekám, až usnou, abych mohla do postele taky. Dnes totiž i usínají ve svých postýlkách. Tož uvidíme.
A zítra mne čeká perný den, bo už ty složenky a úřední dopisy nemůžu ignorovat ;-)
A Markétka z neděle