SO - Anderlecht Shopping

Tak pěkně snídani a hurá na výpravu za sáňkami. Dnes jsme to vzali směr Anderlecht, kde je obrovský obchod se sportovními potřebami. Nic. Nic. Nic. Jen nějaké zbytky lyží, ale neměli ani brusle. Jediným pozitivním výsledkem výletu do Anderlechtu byla jízda na kolotoči v obchodním centru. Na kolotoč jsme dítka dali, protože zájem projevila Markétka. Hrozně se jí líbilo jedno růžové autíčko. A protože Markétka tuto zábavu většinou striktně odmítá, tož jsme neodolali její touze. Jeli dvě jízdy; Markétka neopustila své růžové autíčko, Ondrášek první jízdu jel v autobusu, druhou v mašince. Markétka se strašně šťastně usmívala a my litovali, že to nemáme jak zaznamenat. Oběd pro změnu zajistila IKEA v Anderlechtu. Doma dítka šla spát a probudila se, až když byla tma. Tož jsme ani ven nešli. Jsme teda ostudy.
Tož jsme alespoň zatopili v krbu. Bylo to strašně fajn. Seděli jsme všichni čtyři po tmě a koukali do ohně. Trošku smutné je, že krb je tak úzký, že je spíše na efekt než na vytopení. Nojo, Brusel, tady zima nikdy není ;-/

Když máme tatínka doma, tak já mám pracovní koutek na okně. Odtud také realizuji "dálkové telefonování", většinou i s dětmi.

Ještě pohled z druhé strany ;-)

Protože máme doma fakt strašnou zimu, koupili jsme včera dřevo, abychom mohli zatopit v krbu.

Ondráškovi se to moc líbilo.

Seděli jsme na zemi kolem krbu a já se rozhodla, že si vyfotím tatínka s dětma. Markétko, jdi k tatínkovi, ať vás můžu vyfotit vsechny tři.

Ale mami, já přece stačím ;-)

Tož alespoň ještě tatínka ...

A večer jsme pak dokumentovali zasněžený Brusel, bo dnes napadlo alespoň 10 čísel.

A ještě jednou, tentokrát už bez PC displeje ;-)

Večer mi Martin ukazoval fotky z Indie. Naprosto chápu, že je tak zrelaxovaný. Teplo a slunečno celou dobu, zajištěné jídlo a na práci jen meditace a rozebírání poselství. Fakt bych si taky dala říci.