samedi 16 janvier 2010

SO - A Markétka v noci nespí

Spaní  mých dětí stává se mi noční můrou. A nejen noční, bo přes den si pak jako ta můra rovněž počínám. Aby spali, spí se mnou v posteli. Nemám sílu je násilím rvát zpátky do jejich pokoje, případně se zamknout v ložnici a dělat, že neslyším. Jejich pokoj je totiž suverénně nejstudenější (je naprosto nemožné ho vytopit; přes den, když jsou dveře otevřené do mnohem teplejšího bytu, tak tam není více jak 20°C), nejsmradlavější (mám podezření, že kolem vede odpadní roura a že je narušená a obsah proniká do zdiva), a ač nevětráme, přesto tam proniká cigaretový kouř od našich sousedů. Takže spíme všichni tři spolu na obrovské manželské posteli (ještě, že je vstkutku velká). Ale včera se Markétka probudila kolem půl druhé a od té doby jen tak občas zachrupla. Často se totiž ke mně tiskla nebo do mne kopala, tahala mne za vlasy a všelijak budila. A já pokaždé kontrolovala čas, zda už ji mohu poslat do pokoje hrát si. A na budík jsem se dívala co 20 minut ;-/ A nepomáhal čaj, kakao, mléko; Markétka si ani na nic nestěžovala. Z postele jsem ji vypustila až ve čtvrt na osm. Kolem osmé jsem jim udělala kakao a zalezla do postele znovu a spala až do půl desáté. No, spala ... každou chvíli mne probudil nečí řev nebo podezřelé ticho. Ale pomohlo mi to ;-)
Když jsem dětem připravovala svačinu, vozili se na autu.

Markétka se rozhodla jít ven, tak se na to i oblékla. Ondrovi to oblékání nešlo, tak to oplakal ;-)

A když jsem začala připravovat oběd a kvůli čemusi odběhla, tak Ondra nelenil a jal se prozkoumávat sáček s těstovinami. K obědu pak byl jiný druh těstovin ;-)

Nakonec nás to přimnělo k tvořivé činnosti. Oběma dětem jsem navlékla těstovinové korálky. Ondrovi se je podařilo po velkém boji roztrhnout. Takže jsme měli těstoviny i v salónu ;-)
Ven jsme se nakonec nedostali, protože odpoledne lilo. Nevadí, zatančili jsme si a zahráli si.

Video skončilo předčasně, protože dítka se přišla podívat, co maminka natáčí. A SW na úpravu videa ještě pořád nemám nainstalovaný ;-)

A večer už jsme museli uklízet.
 
A pak jsme si ještě zařádili v postýlce.

2 commentaires:

Andrea a dit…

spaní nezávidím, naše se naučila vylézat z postýlky apořád jí má na hlavě:-(

Halkac a dit…

Poslední fotka je nádherná - tolik štěstí a radosti :-)