V sobotu jsem se cítila už o dost lépe. Dítka naštěstí nevstávala příliš brzo. Dopoledne jsme se sbalili, se všemi se rozloučili a po obědě vyrazili. Na dálnici hned za Bělotínem jsme potkali dvě převrácená auta v příkopu, čímž jsem pochopila, že ta cesta nebude žádná sranda. Zvladli jsme ji v pohodě. Babička s dědečkem byli moc rádi, že nás zase vidí, jen dědeček byl nějaký zlomený chorobou.
Aucun commentaire:
Enregistrer un commentaire