268. den - PÁ

 

 

Protože zkrátka Slůňata jsou na fotbal přirozeně talentovaní. Do míče kopou ještě po ránu, než odejdeme do jeslí. No a ještě jednou Markétka.

Byl to náročný den. Ale který není, že :o) Odpoledne jsme měli jít z jeslí rovnou do parku na písek nebo sbírat kaštany. Dítka však vypadala tak špatně, unaveně a smutně, že jsme šli raději domů. Vytřeli jsme očička, otřeli nosy, pojedli ovoce a bylo zase lépe. A pak vana a dovádění na mámině posteli :o)

Markétko, můžeš trochu blíže k Ondrovi, ať Vás vyfotím spolu?

Ve vaně se hádali jako koně, ale teď už jsou zase nejlepší kámoši.

Tradičně vyvedený Markétčin portrétek (samozřejmě až na ty stíny).

Ondrášek se balí do peřiny, zatímco Markétka ho láká taky na hrnec.

A můj malý lišáček Ondrášek.

A pak plínky ... v poslední době si sami plínku připraví a lehnou si na ni. Markétka to dělala ještě v Holešově, dokonce v rámci svého oblékání si pokoušela "obléci" sama i plínečku. Stejně je to úžasné, Markétka už se oblékne celá sama (až na tu plínku, kterou ale přes den stejně odmítá) a Ondrášek už skoro taky. A svléknout se oba umí bleskurychle :o)

No a nezbytné mazlení a zpívání s nezbytnou "holkou modrookou" - zvládají čím dál víc slov. Ukolébavka, pusinky a spát. A už více než týden v naprostém srozumění !!

PS: Když vidím ty strašné duchy od blesku, tak si říkám, že zítra to už zase začnu zkoušet na manuál.