247. den - PÁ

Tož dneska po ránu makačka jak blázen: děcka rychle do jeslí, pak rychle do banky - tam mne obsluhoval strašně milý pán, bohužel strašně pomalý a né zrovna schopný - , a z banky rychle do práce, bo dnes jsem byla v Reading room. Jen, co jsem skončila tam, tak jsem utíkala na Botanique, bo tam jsem měla rande s Veronikou, od které mám převzít tanečky pro děti od 3 do 6 let. A samozřejmě taky pro moje prcky. Fakt docela nabušený den. Ještě teď, jak to píšu, jsem zadýchaná ;-)
Pro děti jsem šla dříve a poté, co jsme se doma najedli, tak jsem vyrazili na hříště. Tentokrát jen na motorkách. Tož to jsem si dala !! Dítka byla ze začátku úžasná. Na hřišti jsme byli sami, což se mi zdálo naprosto ideální, né tak mým dětem. Vypadá to, že dávají přednost vzájemné strkačce s mnohem většími a staršími dětmi ;-) Pak na hřiště přišla Italka s pětiletým synkem a dvouletými dvojčecími kluky. Půjčila jsem jim motorky, bo moji trpaslíci měli jiné zájmy. Ty je však rychle opustily, když viděli, že jejich motorky využívají jiné děti ;-) Pak jsme se šli podívat na velký vodotrysk na Maria-Louise Square. A tam to začalo. Markétka odmítla jet na motorce, jít za ruku, nechat se nést a držet motorku.Skončilo to tak, že jsem nesla Markétku, dvě motorky a táhla za sebou za ruku Ondráška. To si příště rozmyslím, jít někam dál než jen před barák, jen na motorkách.

Markétka má klouzačku sama pro sebe. Je to takový tobogán, dost vysoký, ale zdá se být bezpečný i pro takové prcky. Sjíždíme mnohem nebezpečnější, i když tak nevypadající skluzavky.

Dítka koukají na tu výšku.

A tady ukázka, jak složité je dostat se až k tobogánu. Schody jsou pohodlné, ale ten poslední schodek je hodně vysoký a Slůňátka v té "vstupní bráně" hodně bojují.

Markétku ta výška pokaždé překvapila.

A klasická houpačka, na které maminka může houpat oba sviště najednou.