267. den - ČT

Tož předsevzetí jsem měla dobré. Kolem desáté se začala ozývat Markétka, tož jsem si ji vzala k sobě, ležela jsem s ní v postýlce a najednou začala zvracet. Ale kosa jak blázen. Jenže to byla moje chyba. Na večer dítka jedla housku, popcorn, mléko, jablko (děsně kyselé, zjistila jsem to, až když jsem je dala spát a dojídala zbytky) a čaj. K tomu ty její hleny ... Nechtěla jsem ji dát spát s prázdným žaludkem a rýže doma nebyla, tož jsem zavolala Sebimu. Přijel asi za 15 minut i s rýží. Než jsem to tu uklidila, tak jsme šli s Markétkou spát až dnes.
Zdálo se mi, že v noci skoro nekašlala, skoro jakoby ji ta očista pomohla. Ráno byla v pohodě, tož jsem je začala chystat do jeslí. Jenže Marky začala kašlat, těžce dýchala a navíc to nevyspání ... zavolala jsem doktorce, do jeslí a do práce a jsme doma.
Hrozně se musím smát, jak děti čtou, bo to je samé "haf, mňau, bůů, brum". A navzájem se také zkouší: "Co to je?". A občas, když se jich zeptám já, tak mi místo "mňau" řeknou "košiška". A perfektně zpívají "Holka modrooká". Ondra mi dokonce občas řekne "holko" místo "mami". A zřejmě trochu chápou rozdíly mezi sebou, bo Markétka chce pořád chodit jen v šatičkách a sukýnkách, ale Ondra ne. Ovšem jak jde o jiné věci, co má Markétka a on ne, tak to je mít musí.
Dnes odpoledne za mnou Ondra doběhl a cosi se mi snažil říci. Až po chvíli jsem porozuměla "hovínko", tož jsem chytla Ondru za ruku, ať mne honem rychle k němu dovede, abych ho mohla uklidit. Vběhla jsem do obyváku a on, že ne. Chvíli mu to tvalo, než mne dovedl do ložnice, kde "to" bylo - hezky v nočníku. Krásná historka, že!
Na půl pátou jsme byli objednaní u doktorky, která má ordinaci asi 500 m od našeho domu. Domů jsem se vrátili v půl sedmé. Taky dobré, že :o/
Z fotek jsem dnes moc vybírat nemusela, bo byla vyfocena právě jedna. Takže pouze výřez z Ondrou.

PS: Dnes jsem doplnila všechny resty za květen. Musím konstatovat, že to byl dost živý měsíc.