257. den - PO

Tož dneska jsem usnula v práci na záchodě, Ondrášek odpoledne zkoušel moje nervy a Markétka si pochutnávala na pop-cornu, který se vysypal do její loužičky. Je třeba ještě něco dodat?

Tak tady je náš pop-corn.

Vana, ta nás rozesmála.

Protože vana, ta nás zkrátka baví :o))

Jo a taky jsem dnes byla pořádně vystresovaná ze začátku mého kurzu francouzštiny. Jsem už v hodně pokročilých a vůbec se tak necítím. Nějak jsem během dvou let vše zapomněla a teď nemám nejmenší náladu se po nocích věnovat studiu. Byla jsem tak vystresovaná, že jsem v podstatě celé dvě hodiny pusu nezavřela :o) Prostě jsem se z toho stresu vymluvila. A francouzsky, samozřejmě :o))

A taky jedna jobovka. Poté, co jsem dala děti spát (a poté, co si po Skype videotelefonavali s tátou), během uklízení, prání a přípravy na další den přišly myšlenky. Léto jsme měli špatné - v červnu jsem ztrávila 14 dnů v BXL bez dětí a potom v srpnu další 3 týdny. Děti byly u prarodičů, nejprve krátce v Pardubicích a pak dlouho v Odrách. Táta se za nimi občas přijel podívat. Teď byl s námi 14 dní v BXL, pak odjel do Čech, a vrátit se chystá až po měsící. Přesto ho napadlo, že by na Vánoce na měsíc kamsi odjel. Bez dětí, beze mne. Kruci, to se mi nelíbí!