Markétka trůnící po ránu.
A Ondrášek samozřejmě taky.
Odpoledne jsme šli společně s Bětkou a Nelou do Cinquantainaire. K míči a kaštanům přibyl další program a to koně. Byli to policejní koně a zřejmě koňská jízda byla další ze složek k ochraně státníků, kteří se sjeli do BXL na summit. Milena nám kvůli tomu volala, bo viděla z okna kanceláře, že se tam často zastavují maminky s dětma. V parku Ondrášek ze začátku kopal do míče, ale Markétku hned chytly kaštany. Chodila pod stromy jak houbař a plnila svůj kyblíček. Byla tím tak zaujmuta, že jsme ji od toho nemohli odtrhnout. Nakonec jsem ji v náruči přenesla. Kyblíček měla úplně plný, ale chtěla si ho nést sama. Byl pro ní strašně těžký a ona měla co dělat, aby ho, celá zkřivená, unesla. Koně slavili úspěch. Děti ržály (koně nikoliv), křičely, zpívaly i tančily. Nicméně po chvíli se Markétka vrátila ke kaštanům. Celý kyblík vysypala, čímž mne dost překvapila. Ale i potěšila. Doma máme totiž kaštanů už opravdu mnoho. Každý večer chodím po celém bytě a sbírám je. Ráno se snažím krabici s kaštany uklidit někam vysoko, aby na ni dítka nedosáhla, nicméně Ondrášek vždy vymyslí způsob, jak se k nim dostat. Když pak převrhne krabici, to je hotové zemětřesení. Myslím, že naši sousedé nepotřebují budík :o))
Večerní trůnící Markétka.
A zírající Ondrášek.
Aucun commentaire:
Enregistrer un commentaire