To byl zase den :o/ Tož tatínek dorazil v půl jedné. Ráno po osmé jsme už byli všichni vzhůru. Posnídali jsem a začali vynášet z auta "skříň", kterou tatínek dovezl. Desky naší skříně jsou poněkud dlouhé, takže se to bralo z garáže v -2. patře do našeho 9. patra. Potom Martin odjel s Andreou na nákupy a po nich nastala fáze kompletování skříně. Pomáhali všichni :o)
A konkrétně Ondrášek a Markétka byli zodpovědní za zešroubování podlahy.
Stihla se dát dohromady jen nosná střední část a pak už bylo potřeba vyrazit do Charleroi na letiště. Cestou jsme se stavili ještě pro "oběd" na Jourdan. Jenže cesta přes městobyla pak strašně dlouhá, bo Brusel byl totálně ucpaný. Náš čas příjezdu na letiště se pomaličku posouvál ke konci "check-in". Dost jsem se začala bát, že pojedeme do Čech autem v sedmi. Naše autíčko je sice prostorné,
ale se všemi zavazadly by ta dlouhá cesta byla nesnesitelná. A já bych vypadla jako řidič, bo bych jela se slivovicou.
Naštěstí jsme to stihli 5 minut před koncem "check-in" a tady už čekají naši výletnící s letenkami v ruce na kontrolu cestovních dokladů :o))
Tož mi to rychle otočili zpátky do Brusu. Nicméně já byla tak zničená - fyzicky nošením částí naší skříně ráno a psychicky poměrně vysoce pravděpodobnou jízdou do Čech v sedmi, že mi dělalo problémy nás sbalit. Takže jsme vyjížděli v devět (jak na koni) a stihli alespoň před půlnocí opustit Belgii.
Aucun commentaire:
Enregistrer un commentaire