289. den - PÁ

Je půl osmé a já už si zase můžu dělat blog. Děťátka spinkají. A to myslím, že jsem je měla dát do postele už nejméně o půl hodinu dříve. Mám strach, že to není jen působení příchodu zimy, zkracující se den, co na ně působí, ale že je to celkové bruselské vyčerpání. Když přijeli do BXL v červnu, hned chytli hnusnou bakteriální rýmu. Té se zbavili během neplánovaně dlouhého pobytu v Čechách. A jen co přijeli znova, tak se vrátila i ta odporná rýma. Podruhé jsme do BXL přijeli 24. srpna, takže za sebou máme takřka dva usmrkané měsíce :o/
Dnes jsme měli vyrazit na Oktoberfest s Gosiou a Sebim. Ale nezvládali jsme to, resp. ani my ani jiní nejsou schopni tam být už v půl šesté. A my musíme být bezpodmínečně v sedm doma. Tož tak ... Asi se tam půjdeme podívat zítra během dne, ať alespoň víme, jak to vypadá. Stejně se tam podává pivo jen v tuplácích a opravdu si neumím představit, jak by mne dítka dostala domů po jednom takovém "škopku" :o))
Než jsem šla pro dítka do jeslí, tak jsem ještě vyrazila na nákupy - rukavice, šály, čepice, pro Markétku zimní bundu a taky nějaká body jako nátělníky. Bundička Markétce moc sluší, jen mám strach, že je jí moc akorát a že z ní do Vánoc vyroste :o/ Ještě nevím, zda ji nepůjdu vyměnit za větší.

Ondrášek opět zachycen při velmi oblíbené činnosti mých dětí, tj. podlézání hracího koberce. Nechápu, co je na tom baví ...

Dětičky byly po příchodu domů už unavené a poté, co rychle projely motorky, už si chtěly především kreslit. Tož tady je náš malý umělec Ondra.

A tady soustředěná Markétka.

A jinak se chlubím, bo během dětského koupání jsem uklidila všechny hračky a oblečení, takže teď se mohu klidně soustředit na nějakou příjemnější činnost. Včera jsem tu umývala podlahy a uklízela až do půl jedné, tož si to dnes zasloužím :o)