300. den - ÚT

Tož ráno jsme všichni odvedli děti do jeslí (pěšky šly i děti), nakoupili na trhu, snědli doma brunch (grilované kuře z trhu kolem desáté už se za snídani vydávat nemůže) a pak Andy s klukama vyrazila za krásama Bruselu a já zapadla do postele. Úžasné!! Cítím se dnes už mnohem lépe, ale myslím, že to je hlavně psychická záležitost - jen tak si ležet přes den v posteli a nepřemýšlet, kdy vstanou děti, co jim dám k jídlu, etc. Z postele mne vytáhli vrátivší se výletníci. Chlapečci byli nesmírně utahaní (zvládli mmj. Atomium a čůrajícího chlapečka a holčičku), ale Andy se mnou šla pro mimina. A cestou jsme se stavili na kolotočích. Dětičkám to slibuji už hodně dlouho, tož k tomu konečně došlo - na kolotoči totiž byli poprvé ve svém životě.Maminka dítka jistila, Andrejka fotila.
Dítka si kupodivu nevybrali auto či mašinku ale hrnek.

Márkétce se tam moc líbilo.

Ale Ondrovi se hrnek brzy omrzel a chtěl auto. Jenže v průběhu přesunu si to rozmyslel a vybral si motorku. To jsem mu nedovolila, tak si alespoň sedl na tuto kočkovitou šelmu, když kolotoč zastavil.

Z kolotoče se jim vůbec odcházet nechtělo. Za to mamince se točila hlava ... Doma jsme něco pojedli a vrhli se na hraní. Markétka si vzala svůj oblíbený kyblík s kočičkou a dala si ho na hlavu.

Jenže Ondrášek chtěl taky, ale žádný jiný kyblík už na hlavě nedrží. Přišla rvačka a řvaní, které se Honza pokusil ukončit tak, že Ondrovi půjčil svůj klobouk.

Ale ten se moc líbil i Markétce a tak začala divoká honička. Zvláště Ondra lítal jak splašený, neuvěřitelně šťastný, že má tak pěkný klobouk. Ondrášek nakonec skončil v náruči u Andrejky.

Uhoněná dítka se pak zklidňovala čtením se svými bratranci. Markétka s Jirkou.

A Ondrášek s Honzou.