dimanche 4 octobre 2009

277. den - NE

Od rána nervózní z toho, jak ti Motýlci budou vypadat. A do toho bruselská chřipka vlezla i na Martina a vypadá to, že se vrací k Markétce. V poledne jsem konečně učinila alespoň základní přípravu, snědli jsme polívku a v jednu už stáli před tělocvičnou ... ještě, že tam dnes byla Veronika. Začalo to celkem fajn, naše rodina dělala všechno možné, aby potlačila veškeré příznaky únavy. Nicméně Markétce opravdu nebylo dobře a dost špatně nesla, že maminka tancuje s cizími dětimi, zatímco by měla být především s ní. Bylo to hodně náročné, ale povedené. Koncepce Motýlků je opravdu dobrá a Verča se hodně snažila, aby se opravdu zapojily všechny děti. Bude fajn, když to bude pokračovat. Ale namahavé pro celou naši rodinu tu bezesporu bude. Vůbec nechápu, jak jsem si představovala, že bych to zvládala bez Martina.
 
 

Je to strašně fajn. Nemohla jsem si kolikrát najít čas pro nové písničky a říkanky a už jsem začala mít i strach, že to české bude u dětí totálně převálcované francouským. Ale teď budou Slůňata v jesličkách ostatní děti učit českým písničkám :o))

2 commentaires:

Anonyme a dit…

Si dobra, ze sa das na nieco take! Ja som si vzdy pripadala ako magor, ked na cviceni s detmi sme mali robit nejake ukazovacky. Uz som rada, ze to s nimi robia v skolke, Eliska je nadsena :-)
Mary

Blaňule a dit…

No teda, jste šikulky. Děti to bude bavit náramně, uvidíš. Taky začínáme chodit do Sokola-tam se ale první půlku "tancuje", říkají dětské říkačky a tak a druhou see blbne na nářadí. A to si teda sama nelajznu. Taky musím někoho mít k ruce. :o))

Jo a nejsi ty teto nějaká pohublá? A máš už jaksi dlouhé vlasy!!!