mardi 20 octobre 2009

293. den - ÚT

Tož dnes, kromě toho, že došla čokoláda (hmm, jak se to vůbec mohlo stát??), spousta zážitků. Už vím, co znamená "BAJAJA". Bylo jasné, že to není princ Bajaja, protože i kdyby dítkám někdo tuto pohádku vyprávěl, tak je přece jen ještě příliš abstraktní. Tož jsem si říkala, že to možná bude něco francouzského a teprve dnes jsem zjistila, že to je "ŽIRAFA"!! Děti nadchly paní učitelky v jeslích, bo dnes hlasitě pozdravili "BONŽÚÚR". A ještě po ránu jsem zjistila, že děti zpívají "JEDNA, DVĚ, TŘI, ČTYŘI, PĚT, COS' TO JANKU, COS' TO SNĚD'? BRAMBORY... " a pak už jim není moc rozumět, ale po ty brambory včetně je jim rozumět perfektně. A taky mi včera večer nebo dneska ráno zpívali nějakou francouzskou písničku; pár slov jsem porozuměla, např. "AMIS" a "JOUER". A taky oba vědí, kdo je "JÁ". Když se jich zeptám, kdo je to na fotce nebo v zcadle, dostane se mi občas odpovědi "JÁ". A taky se u nás rozmohlo používání "MOJE".
A včera se mi podařilo domluvit si baby-sitting. Přijde Sebastian, což je perfektní, bo ho děti zbožňují. Takže teď už si jen vybrat akci, které se budu účastnit :o)

A dnes jsem k večeři uvařila strašnou šlichtu, "eintopf" ze zbytků, a dětem to strašně chutnalo. Vůbec nevím, proč se snažím vyvařovat, když jim nakonec chutná nejvíc tohle.

A ještě mne včera pobavilo, jak jsem napsala, že děti jsou zkrátka "fakt zvyklé uklízet". Je to pro mne nová zkušenost z víkendu, ale zdá se, že jsem si zvykla.

Já jsem na ty své děti tak strašně pyšná, že to ani krotit nemůžu. Když mi je okolí chválí (což se děje často), tak já jen přikyvuji a dávám další příklady, jak jsou jedineční. A pak se omluvím, ať se mne raději na děti neptají, bo já prostě neznám úžasnější :o)

Dneska se děti začaly svlékat už ve výtahu: rukavice, šálu, čepici i bundu. A po příchodu domů se hned vrhly na kreslení.

No, nejsou úžasní ?

Aucun commentaire: