No a pak jsme utíkali na cvičení. Táta nám nechal auto, tak jsme stihli to, které máme zaplacené :o)) Ondrášek však už v neděli začal být nevrlý a navíc nám i zteplal, resp. měl celkem slušnou horečku. Ráno to však bylo dobré, tož jsem si říkala, že nám zuby nemůžou bránit v aktivitách. Po příchodu do centra byly oba veselí, ale po přesunu na cvičení se mne Ondra chytil a nepustil. Do té doby spokojená Markétka začala žárlit a nechtěla jít cvičit s tetou. Tak jsem cvičila s Markét, zatímco Ondráš mi visel na krku. Pak si dala Marky říci a šla cvičit s "tetou", moc se jí to líbilo, nahlas se smála, ručičkama tleskala, ale pak ji došlo, že na mámě visí Ondráš, začala plakat a vrhla se po mně. A tak se to opakovalo :o)) Ale zase máme novinku: děti už nechodí v centru sami nahoru po schodech, ale i dolů (resp. Markétka - pěkně po čtyřech zadečkem napřed, Ondra byl v mé náruči).Doma, po brzkém obědě, šla Slůňata spát. Probudila se po dvou hodinách, ale v dost špatné náladě. Řvali po mně celou půlhodinu.
Naštěstí pak už byl klid. Tak jsme si společně hráli. Novinkou je, že nás děti začínají ovládat. Když nás někam chtějí přemístit, přijdou, chytnou nás za ruku a už se jde :o) Po odpoledním spánku jsme šli za tátou. A s tatínkem šla dítka chvíli pěšky :o)
A pak jsme zamířili do města konečně koupit dětský příbor. Už ho kupuji od dětí narozenin. Teď jsem ale u tety Katky viděla, jak dokáže být vidlička užitečná, a už se to nedalo odkládat.A večer se u Ondráška zase objevila horečka. Usnul na hodinku v tátově náruči, pak asi 20 minut skotačil s Markétkou a pak už šli oba do hajan.
Aucun commentaire:
Enregistrer un commentaire