64. den - čtvrtek 5. března

Tak dnes jsme vstali, rychle posnídali, naskákali do auta a vyrazili do Brodku pro Katku. Tatínek spal vysílen nachlazením a služebním "výletem". Jenže auto potřeboval už v půl desáte, tož jsme si museli máknout, abychom mu ho stihli včas předat.
Dovezli jsme si Katku, trochu si pohráli ve stylu "jeden veselý, druhý smutný", trochu poťapkali v průjezdu a šli spinkat.
Po probuzení byla dítka pouze přemístěna z velkého kočáru do golfek (aby je ta cesta více bavila), každý vyfasoval půlku rohlíku a začal rychlý přesun do MC na další hodinu psychomotorického kurzu. A tentokrát jsme tam byli sami !! Ale nepodařilo se nám to plně využít. Dětičky spolupracovaly jen na začátku a pak se začaly vztekat. Psycholožka to viděla jako důsledek nedůslednosti matky, což se mne dost dotklo, i když jsem ji dávala za pravdu. Ale přece jen jsem zvyklá na to, že mi každý "ta krásná dvojčátka" chválí a žasne nad tím, jak jsou šikovná. Ale paní psycholožka od nich v tomto věku očekávala více ... Jo a taky nepoznávali zvířátka a nepředváděli jejich zvuky (taky jsme jich ještě tolik ani netrénovali ;-)), ale na zpáteční cestě jsme uviděli za oknem kočičku a domů přišel majitel a kromě několika koček jsme viděli i dva psy a korelu.
Doma jsem přenechala děti Katce a utíkala na poslední sezení kurzu "Respektovat a být respektován", tentokrát o rizicích pochval. Když jsem se vrátila, byl už doma tatínek, děti byly již umyté a akorát je s Katkou oblékali do pyžamek. Tož na mne zbylo už jen to kojení. S Katkou jsme pak zašli na Kanadu na obrovskou pizzu (Drásalova svačinka - v syrovém stavu 1500 gr.) a pivečko.Tatínek zůstal doma a hlídal děti (spal, ale byl jim na blízku).