345. den - PÁ

Včera jsem si na FB stěžovala, jak zaparkovala moje sousedka a že mne tak přinutila zaparkovat na jejim pidimístečku a tahat děti z auta oknem. Naštěstí o půlnoci byla už pryč a já mohla pohodlně přeparkovat. Nicméně drobnému karambolu jsem se i tak nevyhnula a ráno při parkování na dosti velkém plácku před jeslemi jsem naše autíčko ťukla :o) Naštěstí opravdu jen ťukla; odnesla to jen ozdobná liště na nárazníku. V práci jsem pak dala ty strašné formuláře ;-) A v půl páté vyzvedla děti a jela pro naše do Charleroi. Byla to má první zkušenost v páteční zácpě na výjezdu kamkoli z Bruselu - v šest jsme byli na letišti. Jak na koni ;-) Na veča eři jsme to stočili do Ikea (od začátku jsem tušila, že to jednou tak skončí, tj. že tam zajedeme jen na stravu) a pak hurá domů, kde se konečně vnoučátka mohla vyřádit se svými prarodiči. Do postele se dítka dostala až v devět.