93. den - pátek 3. dubna

Děti se překonávají; dnes vstávaly po více než 12 hodinách spánku. Pravda, Ondrášek měl více než hodinové intermezzo kolem půlnoci :o) Vypuštěni z postýlek začaly radostně pobíhat, pokřikovat a výskat, lézt na křeslo a dolů, "skákat" na matraci tj. využívat toho jak péruje. Slůňata se totiž chystají na své vlastní skákání. S oběma už delší dobu trénujeme vyskočení ze dřepu (vyskakuji s nimi já), ale oba se už snaží i samostatně - pérují v kolenech, ale i na špičkách a sami si dřepají a pokoušejí se o výskok. Tož takhle nahatí dováděli, svá střeva si mačkali ... a maminka pak měla co uklízet :o))
Snídani máme už třetí den dost dobrou: Ondrášek mazanec s máslem a Markétka chléb s pomazankovým máslem. A běda se splést! Dopolední spánek moc nevyšel a oběd maminku totálně vytočil (ale byla již podrážděna jinými okolnostmi nesouvisejícími se Slůňaty). Rychle jsem děti oblékla a vyhnala na zahradu, nechala je vyběhat a pak je naložila do Croozeru a hurá na procházku. Bylo neuvěřitelně teplo a slunečno. Procházeli jsme se dlouho zámeckou oborou a zašli jsme i k Rusavě. A pak hurá domů, povečeřet a spát. Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjístila, že jsou teprve čtyři !!! Děti běhaly po zahradě a já do sebe valila kávu a čokoládu, abych to do "večerky" vydržela. S dětmi jsme si pak prohlíželi knížky, zvonili si na nosy a zpívali (už oba pískají na flétničku; dlouho ji jen ocucávali a já jim nebyla schopna vysvětlit, že do toho mají fouknout nebo zatůtat). Večeře cestou nejmenšího odporu, bo stejně už jdou jen do vany a do postele a kuchyň i tak po tom obědě musím vygruntovat. Po koupeli však chytli druhý dech a neuvěřitelně řádili. Opět si střeva pomačkali a zopakovalo se ranní uklízení :o))

Tady mi přijde Ondrášek k sežrání :o)) Markétka se na naší procházce i prošla (koukali jsme z mostu na Rusavu, tak jsem nefotila, ale jistila svou dceru).
A konečně taky jedna nočníková Ondráškova :o)