91. den - středa Apríl

V noci se dítka trošku budila a ani já jsem nespala zrovna skvěle. Rozvláčná maminka vnímala dopoledne taky trošku rozvláčně - ke spaní se děti dostaly až po jedenácté. A odpoledne bylo focení v MC. Přišli jsme tam ve výborné náladě, ale přesun do místnosti s fotografem přinesl změnu nálady u Ondráše. Stálo mne to spoustu přemlouvání, aby nenaříkal a netiskl se stále na mne. Nakonec, dle krátkého přehledu na fotografově přístroji (Nikon D800), fotky s Ondrášem dopadly mnohem lépe než Markétčiny fotečky (byla příliš živá a rychlá, pan fotograf neměl šanci). A společná fotka dětí ... tož to bylo takřka nemožné :o)) Aby byly děti spolu, nechala se s nimi vyfotit i maminka. Škoda jen, že doma před odchodem do MC ve volbě, zda se učiní krásnou nebo umyje nádobí a trošku poklidí, volila nádobí :o))
Děti konečně nadchla odrážedla. Ondrášek si ukořistil motorku a vesele se na ní přemísťoval, Marky to odrážení moc nešlo, ale na motorce se jí sedělo skvěle.
A stále ještě jsme rozmazlováni a budíme velkou pozornost dětí i jiných maminek. Říkala jsem si, že dítka už jsou větší a tak to pomine, ale kdepak!! Pořád jsou malí štuplíci a velmi roztomilí a navíc jak jsou dva ... Jen mám chvilkama strach, abychom tím už taky někomu nelezli na nervy. Celkem bych to chápala.

Marky na motorce - a panu fotografovi nepostála a nepostála ani na té motorce. Já fotila mimo "pozadí", tak tu jednu pěknou Marky mám a pak mi zapózovla ještě tady.Ondrášek odmítl pít ze svého hrnečku či se nechat obsluhovat svou maminkou. Teta byla udivená, jak pěkně pije ze sklenice. Inu ten trénink na pivu se musí někde odrazit :o)
Markétka chtěla papat v židličce a v tu ránu chtěly do židličky i tyto čtyřleté slečny. Jen naše Markétka odmítla sedět v té nejmenší židli :o))
Maminka mohla volat jak chtěla, že už se jde domů, děti se chtěly houpat s Eliškou.
Ještě na zahrádce kolem centra děcka běhala po svých, ale jak jsme vyjeli na ulici a já je dala do kočarů, tož to byl řev !!
A ještě poznámka ke stravování v centru: děťátka se dožadovala krmení, ale odmítla Pribinák, přesnidávku, banán. Dožadovala se Brumíku (nadýchaný kakaový piškot s krémem uvnitř), který tam jedly jiné děti. Také se u jiných začala stravovat, tož jsem koupila tři Brumíky (jeden na vrácení), ale opět jsem neuspěla. Děti se nechaly krmit ještě ani ne čtyřletou Eliškou. Tož jsem jí ty Brumíky dala všechny, aby se ta moje dítka nasytila, když od mámy odmítají.