Tož dnes jsem tak vyčerpaná, že jsem dětem dala málem na hraní zapalovač. V poslední vteřině mi došlo, že to asi vhodná hračka zrovna není. Den začal slibně: Markétka se probudila, postavila se v postýlce a volala "kakat, kakat" a pak se vymočila ne do hrnce ale vedle něj a hrmádku udělala ve skříni. Ondrášek to pak hodil taky na zem, ale tam to byla moje chyba. Na nočník ještě nechodí, hned po probuzení pokakaný nebyl a já ho nechala dlouho lítat bez plínky. Když jsem děti začala oblékat, Markétka začala plakat. Chjo, z jesliček je tak vystresovaná, že už pláče i doma a dělá mi naschvály s vyprazdňováním. Abychom nepřišli moc brzo do jeslí, chodili jsem ještě dlouho kolem budovy. A pak mne vyhodili tak rychle, že jsem se ani nestihla zeptat, zda můžeme chodit na půl devátou. To mi naštěstí potvrdili odpoledne, ale prý jen proto, že jsem "toute seule".
Kolem druhé odpolední jsem konečně podepsala smlouvu na byt a zaplatila nájemné na srpen. Tož se zdá, že snad budeme bydlet :o)) Je to v devátém patře na Square Ambiorix, dětské hřiště hned před barákem. Lokace je výborná, je v tom garáž, tož uvidíme ...
Odpoledne jsem běžela pro děti a dnes mi je obě pochválili. Markétka neplakala, byla fajná, jen odmítala odpoledne spát. Pořád museli stát u její postýlky, protože Marky se neustále snažila přelézt, "crying and jumping from the bed all the time". Takže prý koupí síť, kterou dají nahoru na postýlku, aby jim naše malá slečna z postýlky neskákala. No, jsem zvědavá, jak je Marky zase převeze. No a potom je překvapila během dne, když najednou byla celá nahá. Naše dcera totiž, když chce na záchod, tak to nejen hlásí, ale taky se na to připravuje. A nesvléká si jen kalhoty a plínku, ale svléká se celá. Alespoň se v jeslích nenudí :o)) Jen nevím, zda Markétka zase byla v patře s miminy a Ondrášek dole. Zeptám se zítra.
Takže podepsaná smlouva a dítka mohou chodit do jeslí už v půl deváté ... opravdu velké šutry mi spadly ze srdce. Doma jsem do sebe rychle navalila své dnešní již čtvrté kafe, s dětmi jsme se najedli a pomazlili (vytváříme většinou takovou mazlící se kouli :o)) a když už jsem byla schopna rozeznávat svět (tzn. nedávat dětem zapalovač na hraní), vyrazili jsme do parku. Protože pršelo, šli jsme jen s kočárkem a pejskem a kočičkou na provázku. Slůňátka jsou hodně zvyklá na pohyb a mám trošku strach, že v jeslích se jim ho dostatečně nedostává. V parku hned běhali sem a tam, užívali si travičky a byli strašně veselí. Pak jsme míjeli lavičky, pod kterými bylo množství vajglů, které opět upoe. utali jejich pozornost. Naštěstí už je nestrkají do pusy, ale chodí s nimi do odpadkového koše. Ale vypadali, že to tam neopustí, dokud to nevysbírají celé. Tož jsem je musela násilím odvléci. Zase běhání, výskání, rvačka o kočárek a vzápetí o kočičku a pejska. A pak schody ... Tam jsem ztrávili déle než půlhodinu. Ondrášek pořád chodil s kočárkem po schodech nahoru a dolů. A Markétka chodila bez kočárku, což bylo těžší. Takže po 20 minutách vzala kočárek Ondráškovi a jezdila zase ona nahoru a dolů. Spát jsem šli tentokrát až po osmé, ale dítka usnula takřka okamžitě. Tož hlavně ať nevstávají zase v šest, bo ukočírovat je až na povolenou půl devátou ...
Aucun commentaire:
Enregistrer un commentaire