31. den - sobota 31. ledna

Tak dnes se zdálo, že to bude dost nudný den, ale očekávání se naštěstí nepotvrdilo. I když počasí se rozhodně jako pěkné označit nedalo.
Hned ráno jsme vklouzli zpátky do botiček.Markétka udělá pár kroků a zadupe.Hrozně jí to baví, bo to vydává dobrý zvuk. Je to strašně legrační. Takhle vypadala naše snídaně v pohybu.

A ještě jednou Ondrášek.

Nevynechali jsme ani dopolední spaní. Zde se Markétka pokouší navléci na nožku s ponožkou ještě druhou, Ondráškovu ponožku.

Markétka se probudila dříve, opět dostala botičky a taky piškotek, aby vydržela až do oběda. Nojo, my vlastně konečně jíme piškoty. Nějak nám zachutnali v kolektivu - ve čtvrtek v Motoráčku. Ale možná, že jsme na ty piškoty už dozráli. Stejně jako na banány, které jsme ještě před měsícem nesnášeli a které teď jíme denně a rádi.
A tady už máme probuzeného Ondráška. Taky hned dostal botičky. Nicméně dnes jim botičky ani trochu nevadili. Zřejmě byli včera jen unavení, tak jim botky nesedli. Dnes se v nich totiž pohybovali, jako by se v nich narodili :o))

Dětičky byly v tom bazénku neuvěřitelně soustředění. Jsem to musela zaznamenat a až za delší chvíli jsem si všimla, že prostě našli drátek a tak si hráli ;-))

Poté, co jsem jim drátek vzala, však nezoufali a začali vyhazovat míčky z bazénku.

No a taky jsme si dnes slíbili, že zase začneme znakovat. Pustila jsem dětem DVD se znakováním a oni byly absolutně nadšení. Zvláště Markétka - ta před televizí kroutila ručičkami celou dobu. Přidal se k ní i Ondrášek. Nenapodobovali zrovna znaky, ale museli zkrátka těmi ručičkami taky nco dělat. Ovšem oba byli také zaujati Mluvícím hrncem, který jsem pořídila v internetové aukci už před Vánocemi, ale na hraní jsem jim ho dala až teď. Byl to opravdu výborný kup, bo hrnec mluví německy (a už mu to moc nemluví). Ale naštěstí je baví. Nejvíc nasazování pokličky :o))

Při obědě se zdálo, že dítka se umoudřila a budou už jíst jen v židličkách a s bryndáčky. Ale skutek utek :o) Nicméně v židličkách vydrželi tak 4/5 oběda :o)) Pak už museli dolu a pro lžičky obídka si docházeli. Ještě jsme si postavili nějaké ty věže a komíny - a že jim to už jde ... sice jim to většnou spadne ještě než to dostaví ..., nebo přijde ten druhý a tomu stavícímu to zboří ..., ale stejně jim to už jde !!
V půl čtvrté šli zase spát, tentokrát do chumelenice :o)) Markétce se tam moc nelíbilo, tak byla krátce po čtvrté zase vevnitř. Dostala botičky a vrhla se na schodiště. Doposud to byla spíše Ondráškova doména, ale dneškem padla :o)) Markétka si "volnost" užívala a chodila nahoře z pokoje do pokoje, dupala nožičkama a užívala si, jak se to rozléhá. Pak se probudil i Ondrášek a začala honička na schodech.

Vyfoceni byli jen v jednom kole, bo jsem si nedovolila je fotit a nejistit. Takže se fotilo, když jistil tatínek :o))

Nahoru to jde, ale po schodech dolů nám dělá problémy. Odložila jsem foťák na podestě a pomáhala tatínkovi jistit, ale raději jsme děti nakonec snesli. A tatínek snášel i aparát a tak vyblejsknul svoje holky :o))

Markétka je podle mne typ na bojová umění, bo tu nožičku zvedá nádherně vysoko.

Jsme trošku rozšířili park přístrojů na dálkové ovládání. Ondrášek má ovládání na domácí kino a zkouší to na televizi :o))

Pak jsme ještě větrali zadečky. A když jsme se zase nahatí honili po kuchyni, tak padla dosud nedobytná pevnost ... odpadkový koš. Opravdu jsem dnes nechtěla děti koupat ...