Veškeré mé pokusy vysvětlit dětem užíváni gramatického rodu (třeba u minulého času sloves) končí jejich výkřiky: "Maminko, já mám pipenku!"; "A já pindíka!" Dvojčata, páreček ... mají v tom jasno skutečně od brzkého věku. V poslední době se pohlaví konstatuje u všech osob, které potkáme. Takže si dejtte pozor, bo až se setkáme, můžete se býti jisti, že tato otázka bude Slunéčky probrána.
Cesta do školky se nám v poslední době ustálila na cestování metrem a přestupem na tramvaj. Ondráška od začátku baví otevírat dveře zmáčknutím příslušného tlačítka. Pokud nestojíme u dveří, tak se mi vyrve a mezi davy se prove ke dveřím. Vzápětí se prodírám i já s Marky. Už po Ondrášovi neřvu, stejně to nemá cenu. Stejně tak už se nevzteká ani Markétka, bo Ondra vždy uteče a my musíme za ním.
Děťátka jsou už protřelá. Nastupujeme i do vlaku či tramvaje, kam se skoro nemůžeme vejít. Ve středu ráno jsem se opět snažili vervat do metra, ale tentokrát to opravdu nešlo. A dětem to došlo dříve než mně. Povídají: "Tam se nevejdeme!" Tak jsme popošli k vedlejším dveřím a tam už jsme se vecpali.
Také se tu občas stane, že se nemůžete dostat do poloprázdné tramvajky, bo všichni pasažéři jsou narvaní u dveří. Dnes toho na mne bylo už moc a poté, co jsem mladé studentky několikrát požádala, zda by se trochu nepoposunuly, abych mohla nastoupit i já s dětmi, a ony se ani nepohly, tak jsem na ně vystřelila, že jsou neskutečně "stupides". Zabralo to!!!
Mimochodem, pohlaví děti komentují už i u zvířat (ale kocourka neberou, mají kočičku s pipenkou nebo pindíkem). Ale u věcí a např. dopravních prostředků naštěstí ne. A to jim vždy vysvětluji, že "autobus přijel, tramvaj odjela a metro zastavilo".
Aucun commentaire:
Enregistrer un commentaire