A máme tu srpen a já nebydlím. Srpen, na který jsem se tolik těšila a který mi měl přinést konečně klid. Byt ve strašném stavu a 1000 € v pr... Ještě v pátek večer volala landlady, že čeká na domluvu se svým malířem. Alespoň že tak. Vůbec už si nepamatuji, co jsem ten den dělala. Ale mám pocit, že mi praskly mé lněné letní gatě a tak jsem vyrazila do města je nahradit.
A na večeři jsem Gosiu a Sebiho pozvala do jejich oblíbené italské restaurace. Tentokrát jsme si tagliatelliny s lanýži dali všichni. Bylo tam moc krásně a mně se nechtělo odejít. Cítila jsem takový klid a mír.
Aucun commentaire:
Enregistrer un commentaire